Pravidlo
63.6, Projednávání:
Přijetí svědectví a
zjišťování
skutečností
Pravidlo 70.1,
Odvolání a žádosti k
národnímu svazu
Pravidlo F5,
Nepostačující skutečnosti.
Znovuotevření
Pokus o
rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a
závěry (výsledek
usuzování) ve zjištění
protestní komise je někdy neuspokojivý,
protože zjištění mohou být
založena částečně na
skutečnostech a částečně
na závěrech. Národní svaz
může změnit rozhodnutí
protestní komise a jakákoliv další
zjištění, která se
týkají úvah nebo posudků, ale ne
její zjištění
skutečností. Národní svaz
může odvodit další
skutečnosti logickou dedukcí.
Písemné skutečnosti ani nakreslené
údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní
komise musí rozhodnout rozpor mezi
zjištěnými skutečnostmi, pokud je
to národní svaz požaduje.
Otázka 1
Co určuje, zda zjištění v
rozhodnutí protestní komise, mohou být
při odvolání předmětem
změny? Jsou tato kriteria založená na tom,
zda zjištění je skutečnost (fakt;
angl. „fact“) nebo závěr
(výsledek usuzování; angl.
„conclusion“) nebo zda obsahují
interpretaci pravidla nebo něco jiného?
Odpověď 1
Rozlišení mezi skutečností a
závěrem neposkytne dostatečně
určující kritérium,
protože oba koncepty se mohou překrývat. V
kontextu pravidla 63.6 a dalších pravidel
užívajících tento termín,
„skutečnost“ je akce nebo
podmínka, kterou protestní komise zjistila,
že se přihodila nebo existovala.
„Závěr“ je odvozen
dedukcí z něčeho jiného a
může být čistě
konkrétní. Například,
jestliže skutečnost je, že v
závodě byly tři třídy a v
každé třídě pět
lodí, potom je zároveň
skutečností i závěrem, že
v závodě bylo celkem 15 lodí.
Závěr může být
také částečně
nekonkrétní, jako když posouzení
zahrnuje nekonkrétní prvky.
Příkladem je výrok „Loď A
ukázala svoji vlajku při první
rozumné příležitosti po
incidentu“, který je založen na kombinaci
skutečnosti o incidentu a interpretaci slovního
obratu „první rozumná
příležitost“ v pravidle 61.1(a).
Zjištění, které je
interpretací pravidla, je jistě
předmětem změn národního
svazu, ale další zjištění,
která vyžadují odvození nebo
posouzení, mohou být rovněž
předmětem změn. Například
protestní komise mohla stanovit, že
„Rychlost větru 15 uzlů byla velmi
vysoká proto, aby lodě byly schopny závodit
bezpečně“. Tento výrok je
míněním nebo úsudkem, ale
není interpretací pravidla.
Kriteriem pro určení, zda
zjištění protestní komise
může být předmětem
změn při odvolání, jsou pouze ta
zjištění, která nejsou
výlučně konkrétní povahy.
Pravidlo 70.1 dovoluje odvolání proti
rozhodnutí protestní komise nebo jejích
postupů, ale nikoliv proti
zjištěným skutečnostem
(faktům). Avšak není
zakázáno odvolání proti
dalším rozhodnutím nebo
závěrům provedeným
protestní komisí. Podobně pravidlo F5
požaduje po národním svazu
akceptování skutečností
(faktů) zjištěných
protestní komisí, ale nepožaduje
akceptování dalších
rozhodnutí. Následek obou pravidel je, že
národní svaz může měnit
jakákoliv rozhodnutí protestní komise s
výjimkou zjištění
skutečností.
Otázka 2
Může národní svaz odvodit
další skutečnosti z
písemných údajů protestní
komise nebo jejich nákresů?
Odpověď 2
Ano. Národní svaz může aplikovat
logiku k odvození dalších
skutečností z těchto zdrojů.
Otázka 3
Jaký je význam nákresu
připraveného nebo odsouhlaseného
protestní komisí, jak je to
požadováno pravidlem F2.2(b)?
Odpověď 3
Nákres a písemné skutečnosti jsou
fakta zjištěná protestní
komisí. Ani jedno nemá přednost
před druhým.
Otázka 4
Když jsou skutečnosti ve vzájemném
rozporu (například rozpor mezi nákresem a
písemnými skutečnostmi), je od
národního svazu požadováno, aby
vše akceptoval? Jak mají být rozpory
rozhodnuty?
Odpověď 4
Národní svaz nemůže logicky
akceptovat rozpory skutečností. Pravidlo F5
dává národnímu svazu pravomoc
vyžadovat od protestní komise provedení
revize nebo další skutečnosti,
které rozpor vyřeší.
USSA 2003/85