PŘÍPAD 104

Pravidlo 63.6, Projednávání: Přijetí svědectví a zjišťování skutečností
Pravidlo 70.1, Odvolání a žádosti k národnímu svazu
Pravidlo F5, Nepostačující skutečnosti. Znovuotevření

Pokus o rozlišení mezi skutečnostmi (fakty) a závěry (výsledek usuzování) ve zjištění protestní komise je někdy neuspokojivý, protože zjištění mohou být založena částečně na skutečnostech a částečně na závěrech. Národní svaz může změnit rozhodnutí protestní komise a jakákoliv další zjištění, která se týkají úvah nebo posudků, ale ne její zjištění skutečností. Národní svaz může odvodit další skutečnosti logickou dedukcí. Písemné skutečnosti ani nakreslené údaje nemají mezi sebou prioritu. Protestní komise musí rozhodnout rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi, pokud je to národní svaz požaduje.

Otázka 1
Co určuje, zda zjištění v rozhodnutí protestní komise, mohou být při odvolání předmětem změny? Jsou tato kriteria založená na tom, zda zjištění je skutečnost (fakt; angl. „fact“) nebo závěr (výsledek usuzování; angl. „conclusion“) nebo zda obsahují interpretaci pravidla nebo něco jiného?

Odpověď 1
Rozlišení mezi skutečností a závěrem neposkytne dostatečně určující kritérium, protože oba koncepty se mohou překrývat. V kontextu pravidla 63.6 a dalších pravidel užívajících tento termín, „skutečnost“ je akce nebo podmínka, kterou protestní komise zjistila, že se přihodila nebo existovala. „Závěr“ je odvozen dedukcí z něčeho jiného a může být čistě konkrétní. Například, jestliže skutečnost je, že v závodě byly tři třídy a v každé třídě pět lodí, potom je zároveň skutečností i závěrem, že v závodě bylo celkem 15 lodí. Závěr může být také částečně nekonkrétní, jako když posouzení zahrnuje nekonkrétní prvky. Příkladem je výrok „Loď A ukázala svoji vlajku při první rozumné příležitosti po incidentu“, který je založen na kombinaci skutečnosti o incidentu a interpretaci slovního obratu „první rozumná příležitost“ v pravidle 61.1(a).
Zjištění, které je interpretací pravidla, je jistě předmětem změn národního svazu, ale další zjištění, která vyžadují odvození nebo posouzení, mohou být rovněž předmětem změn. Například protestní komise mohla stanovit, že „Rychlost větru 15 uzlů byla velmi vysoká proto, aby lodě byly schopny závodit bezpečně“. Tento výrok je míněním nebo úsudkem, ale není interpretací pravidla.
Kriteriem pro určení, zda zjištění protestní komise může být předmětem změn při odvolání, jsou pouze ta zjištění, která nejsou výlučně konkrétní povahy. Pravidlo 70.1 dovoluje odvolání proti rozhodnutí protestní komise nebo jejích postupů, ale nikoliv proti zjištěným skutečnostem (faktům). Avšak není zakázáno odvolání proti dalším rozhodnutím nebo závěrům provedeným protestní komisí. Podobně pravidlo F5 požaduje po národním svazu akceptování skutečností (faktů) zjištěných protestní komisí, ale nepožaduje akceptování dalších rozhodnutí. Následek obou pravidel je, že národní svaz může měnit jakákoliv rozhodnutí protestní komise s výjimkou zjištění skutečností.

Otázka 2
Může národní svaz odvodit další skutečnosti z písemných údajů protestní komise nebo jejich nákresů?

Odpověď 2
Ano. Národní svaz může aplikovat logiku k odvození dalších skutečností z těchto zdrojů.

Otázka 3
Jaký je význam nákresu připraveného nebo odsouhlaseného protestní komisí, jak je to požadováno pravidlem F2.2(b)?

Odpověď 3
Nákres a písemné skutečnosti jsou fakta zjištěná protestní komisí. Ani jedno nemá přednost před druhým.

Otázka 4
Když jsou skutečnosti ve vzájemném rozporu (například rozpor mezi nákresem a písemnými skutečnostmi), je od národního svazu požadováno, aby vše akceptoval? Jak mají být rozpory rozhodnuty?

Odpověď 4
Národní svaz nemůže logicky akceptovat rozpory skutečností. Pravidlo F5 dává národnímu svazu pravomoc vyžadovat od protestní komise provedení revize nebo další skutečnosti, které rozpor vyřeší.

USSA 2003/85